Už jste někdy zmatení, když vám v obchodě řeknou, že potřebujete probiotika i prebiotika? Není divu – oba pojmy zní podobně, ale hrají v těle úplně jiné role. Otevřeme to na papír a ukážeme, kdy a jak je doplnit, aby vám střevní mikrobiom poděkoval.
Probiotika jsou živé mikroorganismy, hlavně bakterie jako Lactobacillus a Bifidobacterium. Když je sníte (např. v jogurtu, kefíru nebo kapslích), přicházejí do střeva a doplňují tamní populaci užitečných bakterií. Díky nim se zlepšuje trávení, posiluje imunitní systém a může se snížit výskyt nadýmání.
Klíčové faktory pro účinnost jsou:
Prebiotika nejsou bakterie, ale vlákniny, které se našim bakteriím líbí. Patří sem inulin, fruktooligosacharidy (FOS) a galaktooligosacharidy (GOS). Když je sníte, projdou dvanácterním trávicím traktem a ve střevě se rozloží na krátké řetězce cukrů, které „nakrmí“ probiotické kmeny.
Typické zdroje prebiotik:
Jednoduchý trik: když jíte potraviny s prebiotiky a zároveň užíváte probiotika, vytváříte tak takzvaný synbiotický efekt – živé bakterie mají hned po příchodu co jíst.
Jaké jsou konkrétní výhody kombinace?
Nezapomeňte, že prebiotika jsou vláknina. Přidávejte je postupně, aby se váš žaludek nepřetížil. Pokud trpíte nadýmáním, začněte s menší dávkou a zvyšte ji během týdne.
Takže pokud hledáte jednoduchý plán: ráno jogurt s lžící inulinu (nebo lžící ovesných vloček), během dne si dejte česnek v omáčce a večer si pochutnejte na zelených banánech nebo artičokové pomazánce. Vaše střeva vám poděkují – méně nadýmání, lepší pravidelnost a silnější imunitu.
Na závěr: probiotika jsou „dobří vojáci“, prebiotika jsou jejich „jídlo“. Obě strany jsou nezbytné, když chcete mít zdravý a vyvážený mikrobiom. Vyzkoušejte kombinaci a sledujte, jak se vaše trávení zlepší.
Jasná pravidla, kdy a jak brát prebiotika: s jídlem, dávky pro různé typy (inulin, GOS, PHGG), co při IBS/FODMAP, po antibiotikách a jak se vyhnout nadýmání. (Číst více)