Předávkování: vše, co musíš vědět, když jde o minuty

Předávkování nevypadá jen jako scéna z filmu. Může se stát každému, třeba i u běžných léků nebo vitamínů. Nečekej, až bude pozdě – čím rychleji si všimneš problémů, tím větší máš šanci zabránit průšvihu. Některé léky, hlavně prášky na bolest, spací tablety nebo antibiotika, mají přísné limity. I u výživy platí: víc rozhodně neznamená lépe. Přehnat to s vitamínem C sice není smrtelné, ale třeba s paracetamolem už může jít o játra.

Jak vlastně poznáš, že jde o předávkování? Klasické signály jsou nevolnost, zvracení, bušení srdce, rozmazané vidění nebo silná únava. Pokud začneš mít pocit, že se ti motá hlava nebo jdeš do mdlob, je to poplach. Často se k tomu přidá rychlá změna chování, ostrá bolest břicha nebo křeče. U malých dětí nebo seniorů stačí i menší dávka léku navíc, a už je průšvih.

Co dělat, když tě napadne, že jde o předávkování? První krok – zastavit zdroj (vypni přísun další dávky, žádné další prášky nebo kapky). Druhý krok – zjisti, kolik toho zvládl dotyčný nebo ty vypít nebo spolknout. Připrav si obal od léku pro doktora. Pokud u někoho kolem tebe dojde ke ztrátě vědomí nebo přestane dýchat, volej hned 155. Lékaři potřebují jasné údaje: co přesně a v jakém množství bylo požito. Zbytek řeš až po telefonu – nikdy se nesnaž nikoho "vyzvracet" naslepo nebo dávat mléko na zklidnění žaludku. To někdy spíš uškodí.

Kdyby šlo o kosmetickou drogerii (například omylem vypité tonikum nebo lak na nehty u dítěte), platí to samé: záleží na množství a obsahu. Menší děti jsou rizikovější. I obyčejné produkty na pleť mohou obsahovat alkohol nebo jiné látky, které by v těle nadělaly paseku. Hned po zavolání na toxikologické informace můžeš podle rady jednak. Rozhodně nic neschovávej – obaly vždy zachovej pro lékaře.

Předávkování vitamíny nebo přírodními produkty nebývá tak časté, ale třeba u železa, vitaminu D nebo multivitaminů s minerály už jdou následky poznat dost rychle. Největší nebezpečí je u kombinací doplňků a léků. Pokud si nejsi jistý, jestli jsi dávkování nepřestřelil, zkontroluj příznaky a nepanikař, ale jednej rychle. Včasné zavolání pomoci je základní krok, který může vše zachránit.

Nepleť si slabou nevolnost po jídle a opravdová rizika předávkování. Vždy hraje roli množství, věk a celkový stav organismu. Když máš podezření, nečekej, že to "přejde samo". Jednoduché pravidlo zní: raději jeden hovor navíc na záchranku, než pozdě a špatně.

Nezbývá než upozornit: etikety a doporučené dávkování opravdu nejsou jen na okrasu. Uložit si do telefonu číslo na toxikologické informace se fakt vyplatí, obzvlášť pokud máš doma malé dítě nebo starší lidi na pravidelných lécích. Ani jedna „tableta navíc“ nestojí za zdravotní komplikace, které se táhnou týdny či měsíce.