Antibiotika: Co ničí v těle a proč potřebujeme laktobacily

Antibiotika často vnímáme jako záchranu, když nás skolí nějaká ta potvora. Fungují jako spolehlivé zametače – zničí bakterie, které nám škodí, ale bohužel neudělají rozdíl mezi těmi zlými a těmi hodnými.

Spousta lidí neví, že každá kůra antibiotik zanechá vedlejší škody právě mezi přátelskými bakteriemi, například laktobacily. Tyhle malé pomocníky potřebujeme hlavně ve střevech. Bez nich se může rozházet trávení, oslabí se imunita a člověku je prostě tak nějak hůř. Pokud už jste někdy po antibiotikách řešili průjem nebo mykózu, tak už přesně víte, o čem je řeč.

Dobrá zpráva je, že si můžete pomoct – nemusíte čekat, až se tělo nějak dá samo dohromady. Hned jak začnete brát antibiotika, je fajn přemýšlet i o tom, jak laktobacily rychle doplnit a co udělat pro jejich přežití. Zabráníte tak spoustě nepříjemností, které vás jinak mohou čekat ještě týdny po tom, co antibiotika vysadíte.

• Jak antibiotika fungují a koho všechno zasáhnou
• Laktobacily pod palbou: Proč je ztrácíme
• Když chybí laktobacily: Potíže, které nikdo nechce
• Řešení: Jak chránit mikroflóru a rychle ji obnovit

Jak antibiotika fungují a koho všechno zasáhnou

Když dostanete recept na antibiotika, očekáváte, že rychle zatočí s nemocí – třeba s angínou nebo zánětem močového měchýře. Účinná látka antibiotik cílí na bakteriální buňky a zničí je, nebo aspoň znemožní jejich množení. Takové léky ale v těle nepoznají rozdíl mezi „zlými“ a „hodnými“ bakteriemi, což je podstata jejich největšího vedlejšího účinku.

Ve střevech máme kolem dvou kilogramů různých bakterií, které tvoří naši střevní mikroflóru. Patří sem hlavně přátelské bakteriální kmeny, včetně známých laktobacilů. Vědci zjistili, že běžná sedmidenní kůra antibiotik může až na několik měsíců snížit počet důležitých laktobacilů ve střevech.

„Každé antibiotikum ovlivní nejen původce infekce, ale zasáhne i zdravé části střevní mikroflóry. Po léčbě může trvat týdny i měsíce, než se mikrobiom vrátí do původního stavu.“ – RNDr. Lenka Fišerová, specialistka na mikrobiologii

Nejčastěji jsou postiženi lidé, kteří užívají antibiotika opakovaně, děti a starší osoby. Dlouhodobě rozbitá mikroflóra může vést nejen k častějším průjmům nebo zácpě, ale taky k únavě nebo náchylnosti k infekcím. Někdy se mohou objevit i kožní potíže nebo špatná nálada.

Některá antibiotika jsou přísnější než jiná. Například širokospektrální antibiotika jako amoxicilin nebo klindamycin mají větší dopad na celou mikroflóru, zatímco úzce zaměřené léky (např. na močové infekce) způsobují menší škody.

Nelze se divit, že právě po antibiotikách se hodně lidí diví, že začalo mít zažívací potíže, nebo do týdne dostalo další infekci. Právě proto se doporučuje cíleně podporovat probiotika už během léčby antibiotiky.

Laktobacily pod palbou: Proč je ztrácíme

Když slyšíte slovo antibiotika, většina lidí si vybaví boj proti bakteriím a rychlou úlevu od nemoci. Jenže tahle léčba má vedlejší efekt. Nevybírá si, míří na celé spektrum bakterií a tím zničí i ty, které nám pomáhají – třeba laktobacily v našich střevech.

Laktobacily jsou „hodné bakterie“, které udržují rovnováhu ve střevech, pomáhají nám s trávením a chrání před infekcemi. Pokud je antibiotika zlikvidují, mikroflóra má najednou díry jako ementál a škodlivé bakterie či kvasinky toho využijí.

Proč se to děje?

• Antibiotika jsou širokospektrá: Většina předepisovaných antibiotik působí nejen proti jedné konkrétní bakterii, ale rovnou proti celé skupině. Tím se vybíjí i laktobacily.
• Oslabený imunitní systém: Po antibiotikách může tělo ztratit svoji obranyschopnost. Laktobacily už nemají ideální podmínky a vytlačí je jiné mikroby.
• Špatná strava ve stresu: Rychlé, tučné nebo sladké jídlo tělu moc nepomůže, aby ustálo ztrátu laktobacilů. Místo toho dává šanci rozletět se škodlivým bakteriím.

Vědci ze Státního zdravotního ústavu upozorňují, že už pět dní na běžné kůře antibiotik může snížit množství laktobacilů ve střevě pod polovinu běžné úrovně. Proto nejsou výjimkou nafouklé břicho, průjmy nebo naopak zácpa ani časté ženské problémy po léčbě.

Někdy se navíc nestihnou laktobacily jen tak lehce vrátit zpět. Oslabené tělo je rádo, že si poradilo s původní infekcí, a obnovu mikroflóry moc neřeší. Tady se vyplatí myslet dopředu – každá dávka antibiotik je pro laktobacily dost velký zásah.

Když chybí laktobacily: Potíže, které nikdo nechce

Když antibiotika zničí většinu vašich laktobacilů ve střevech, máte zaděláno na pořádné starosti. Nejenže vám to může rozhodit zažívání, ale ovlivní to i imunitu a pohodu celého těla. Laktobacily vlastně fungují jako malí strážci—brání množení škodlivých bakterií, kvasinek i plísní a pomáhají, aby střeva pracovala normálně.

Mezi nejčastější trable, které vznikají, když tělu chybí laktobacily, patří:

• Průjmové potíže—typicky pár dní po začátku braní antibiotik, někdo má problém ještě dlouho po skončení léčby.
• Sklony k vaginálním mykózám a opakovaným infekcím močových cest (hlavně ženy to znají až moc dobře).
• Nadýmání, plynatost, celkové nepohodlí v břiše.
• Oslabení imunitního systému—tělo je náchylnější k nachlazení nebo virózám.

Možná vás překvapí, že střevní mikroflóra má na svědomí až 70 % naší imunity. Když v ní chybí klíčové druhy bakterií jako právě laktobacily, tělo prostě nefunguje naplno. Lidi pak častěji trápí různé alergie, zhoršený stav kůže (například ekzémy) nebo dokonce únavový syndrom.

Málokdo si uvědomí, že i obyčejná únava nebo horší nálada po nemoci může být právě důsledek zničené mikroflóry. Střeva spolupracují s mozkem skrz takzvanou osu střevo-mozek. Takže když je narušená rovnováha kvůli nedostatku laktobacilů, nemá to vliv jen na břicho, ale doslova na celé tělo a psychiku.

Řešení: Jak chránit mikroflóru a rychle ji obnovit

Jakmile začnete brát antibiotika, nejde jen o to "dobrat balení". Je potřeba řešit i to, jak ochránit své střevní mikroflóru. Nejde o nic složitého, ale musíte začít včas a hlavně být důslední. Co pomáhá nejvíc?

• Laktobacily podávejte odděleně: Pokud saháte po laktobacilech (probiotikách), dávejte je minimálně 2-3 hodiny po dávce antibiotik. Zabráníte tomu, aby je antibiotikum hned nezničilo.
• Vyberte kvalitní probiotika: Obyčejný jogurt sice neurazí, ale pokud chcete pořádnou nálož "hodných bakterií", pořiďte si doplňky, které obsahují aspoň několik kmenů laktobacilů a bifidobakterií – ideálně minimálně 10 miliard v jedné dávce.
• Podpora stravou: Vsaďte na fermentované potraviny jako kysané zelí, kefír, kimchi nebo kvalitní jogurty bez cukru. Nejspíš neudělají celou práci za vás, ale pomůžou s obnovou.
• Prebiotika nevynechávejte: Hodné bakterie potřebují taky "žrádlo" – to obstarají vláknina z ovesných vloček, banán, čekanka nebo cibule. Bez toho ani ty nejlepší probiotické doplňky nikdy pořádně nezabydlí střevo.
• Alkohol a zbytečné cukry stranou: Zatímco mikroflóra bojuje o přežití, alkohol a sladkosti ji dál oslabují. Stačí se omezit na pár týdnů, mikrobiom vám poděkuje.

V roce 2023 ukázala data České mikrobiomové studie, že třetina lidí po antibiotikách trpí trávicími potížemi alespoň tři týdny, pokud nepodpoří střevní mikroflóru. Většina lidí, kteří užívají probiotika od začátku léčby, má problémy o polovinu méně často.

Ať už sáhnete po jakékoli značce, pravidelnost je základ. Vynechání několika dní sníží efekt skoro na nulu. Pokud máte dlouhé nebo časté kůry, nebo trpíte oslabenou imunitou, vyplatí se vydržet s probiotiky i měsíc po dobrání antibiotik.

Klíč je jednoduchý: kombinujte kvalitní laktobacily, podporující jídlo a trochu disciplíny. Vyhnete se otravným průjmům, kvasinkám i oslabení imunity.